Ztracený hrdina vědy

Přednášky či učebnice věnované jednomu oboru obvykle začínají historií: jak se obor vyvíjel, kdo se podílel na jeho formování. Jedním slovem nuda. Nikdy jsem nechápala, proč tím ztrácíme čas a dnes, když sama přednáším, dělám totéž, začínám historickým přehledem. Je přece důležité ukázat jak poznatky, které dnes považujeme za samozřejmé, někdo poprvé popsal a jak k tomu došel! Ovšem, snažím se učinit ten historický přehled zajímavý a vylepšuji ho dobovými reáliemi a historkami ze života protagonistů. Právě touha zjistit něco více o Alexandru Humboldtovi, kterého zmiňuji v úvodu do architektury rostlin, mě přivedla ke snaze získat a přečíst si novou knihu Andrei Wulf: The invention of Nature s podtitulem The adventures of Alexander  von Humboldt, the lost hero of science (Vynález přírody. Dobrodružství Alexandra von Humboldta, ztraceného hrdiny vědy).

Knihu jsem sháněla nejdříve po letištních knihkupectvích, ale nakonec jsem si ji potupně nechala koupit v pražském knihkupectví. Byla jsem na ni hodně zvědavá, protože než se mi dostala do ruky, už jsem o ní mnoho četla. Autorka za ni dostala cenu Costa (ano to je ta káva Costa) za nejlepší biografickou knihu napsanou ve Velké Británii a Irsku v roce 2015, zařadila se mezi nejlepších New York Times bestsellerů roku 2015 a nedávno dokonce vyhrála cenu pro nejlepší knihu o vědě udělovanou Britskou královskou společností. O její další zpopularizování se zasloužil vědecký redaktor The Guardiens, když napsal, že kniha vyhrála prestižní cenu Britské královské společnosti jen proto, že ji napsala žena a porota chtěla být přehnaně politicky korektní. Kniha si to podle něj ve skutečnosti nezasloužila, protože ženy mají ve zvyku se zabývat životními příběhy a ne velkými vědeckými myšlenkami. Takové vyjádření samozřejmě nezůstalo bez odezvy, ať už autorů nominovaných na stejnou cenu nebo kolegů vědeckých novinářů (např: http://www.forbes.com/sites/grrlscientist/2016/09/26/how-did-a-woman-win-a-science-writing-prize/#6ee11bbf44c6). Celkový efekt toho všeho byly velké internetové turbulence a samozřejmě ještě větší popularita knihy.

Není divu, že jsem se na knihu vrhla při první vhodné příležitosti a nebudu vás napínat, je opravdu skvělá. (A to nepíšu proto, že by to byla nějaká limonáda od ženy pro ženy, i když to nemůžu zcela nezávisle posoudit). Nejen, že jsem v knize našla potřebné detaily o seznámení a vzájemné inspiraci mezi Goethem (ano, tím spisovatelem) a Humboldtem, které jsem pro svou přednášku potřebovala, ale poučilo mě to i jinak. Největší rezonanci s tématem jsem cítila, když autorka popisuje, jak mladý Humboldt chce cestovat do jakékoliv exotické destinace a nemůže kvůli politické situaci v tehdejší Evropě. Komu by to nepřipomnělo vlastní mládí a touhu podívat se kamkoliv do přírody mimo českou kotlinu? Nebo jak starý Humboldt při návštěvě Ruska uhne ze schválené trasy, aby se podíval do divočejší přírody, než mu byla naplánována. To bylo zase podobné našim výletům po Sovětském svazu, při kterých jsme předstírali studentskou výměnu s Moskevskou univerzitou a při tom se snažili shlédnout co nejvíce z exotické přírody Pamíru, Polárního Uralu nebo Pobajkalí.

Autorka sleduje svého hrdinu celou jeho dlouhou kariéru a několik kapitol věnuje také osobnostem, které byly jeho dílem inspirovány. Knihou se táhne jako červená nit Humboldtovo přesvědčení, že člověk ničí přírodu jejím přílišným hospodářským využíváním. I tato myšlenka byla pro lidstvo nová a byla dále rozpracována dalšími generacemi. Mám-li knize něco vyčíst, tak snad, že se sice zevrubně zajímá Humboldtovými pokračovateli, ale nezmiňuje (jestli je to vůbec možné) kdo inspiroval jeho samotného. Také Goethe se postupně z knihy vytratil a nedozvíme se, jestli jeho smrt Humboldta zasáhla a jak reagoval na monumentální báseň Faust, kterou mnozí považují za inspirovanou právě Humboldtovou postavou.

A ještě poučení, čím, že to přispěl Humboldt k architektuře rostlin? Jeho příspěvek k tomuto malému oboru byl skromňoučký, měřeno prostorem, který zabírá jeho pojednání Ideen zu einer Physiognomik der Gewächse (vydáno 1806) v knihovně ve srovnání s jeho ostatními knihami. Ale stejně jako v jiných oborech byl ten přínos zcela zásadní, zakladatelský a objevitelský. Přišel totiž jako první s myšlenkou, která se nám nyní zdá zcela přirozená: že ve stejných klimatických podmínkách na různých kontinentech je rostlinstvo reprezentováno stejnými růstovými formami: třeba, že kaktusová růstová forma roste tam, kde je sucho. Tuto myšlenku od té doby rozpracovala spousta badatelů a vypracovala spoustu klasifikaci růstových forem, ale on byl se svými 16 typy (viz ilustrace) první. Proč je Humboldt vlastně ztracený hrdina, tak o tom zase někdy jindy.

Reklamy

4 thoughts on “Ztracený hrdina vědy

  1. Ahoj Jitko, s tím názorem na Humboldta souzním, mám to vlastně podobně. Knížku jsem si taky pořídil, mám pocit že jsem o ní četl v Respektu, a dopravu vyřešil Amazon. Začal jsem ji číst a šlo to dobře, než ji někde ve třetí třetině vytěsnila knížka nová. O Humboldtovi jsem poprvé pořádně četl při loňském čundru na Tenerife, kdy jsme zjistili, že jdeme vlastně skoro “po stopách Humboldta”. A Humboldt se mi hodil hned při první přednášce s Vegetační ekologie jako první “děděk” o kterém jsem mluvil – ukázal jsem děckám jeho Tableau z Chimboraza s vegetační zonací a vykládal o tom jak cestoval. O tom že by knížka byla oceněná kvůli tomu že autorka je žena jsem neslyšel, ale věřím tomu že možný je všechno; na knížce to nic nemění, je skvělá.
    Jo, gratuluju k Tvému blogu, a těším se na další příspěvky!
    David

  2. Pingback: Humboldtova Inspirace – klimesovajitka

  3. Pingback: Kurz psaní: Chování spisovatele – klimesovajitka

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s