Kurz psaní: umění úvodu (ii)

O úvodu jsem tady už jednou psala, ale to bylo o úvodu prezentace, teď to bude o úvodu vědeckého článku. Strukturu už jsme zmínili (tady a tady), takže nám zbývají jen nějaké doplňující poznámky, částečně inspirované Vědcovým průvodcem psaním, kterého tady společně čteme.

Úvod obvykle nepíšeme jako první, začínáme s ním, až máme výsledky a metodiku, které se týkají naší konkrétní práce. V úvodu musíme celou věc uvést pro obecného čtenáře. Jak ze široka začneme, záleží, jestli píšeme do specializovaného nebo obecného časopisu.

Úvod je těžké napsat a je to tím těžší, čím je vaše práce originálnější. Testujete-li nějakou oblíbenou hypotézu, která už byla na jiných organizmech mnohokrát testována, napíšete úvod podobný jako vaši kolegové (pozor ale na opisování, to je neetické). Navíc pomůže, zkoumáte-li například invazní rostliny, plevely nebo plodiny: tam je totiž jasné, proč to děláme, chceme je účinně zlikvidovat nebo naopak podpořit. Zato zdůvodnit, proč zkoumáte nějaký nevýznamný druh a nějakou jeho pochybnou vlastnost, která nemá dopady na národní hospodářství, je umění.

Bádáte-li nad originálním systémem, který nikdo před vámi nikdo nestudoval, je ukotvení v obecných souvislostech těžké. Podobné problémy jsme řešili, když jsme s kolegy studovali regeneraci krátkověkých plevelných bylin z kořene (kořenoodnožující druhy). Úžasná vlastnost, která rostlině dovolí přežít silnou disturbanci, která ji připraví o všechny stonky, a zbydou z ní jen kořeny!  Ale mělo to následující problémy: 1 – fakt, že mohou některé rostliny z kořenů regenerovat, není moc známý, proto potenciální čtenáři a hlavně recenzenti nechápali v čem je práce tak zvláštní; 2 – Abychom rostliny přinutili opravdu regenerovat z kořene, museli jsme jim odstranit všechny stonky, ale tak silná disturbance se zdá nepřirozená, takže potenciální čtenáři a hlavně recenzenti nechtěli připustit, že by vedla k evoluci takového divného znaku; 3 – Přemýšleli jsme, s jakým podobným výzkumem naše výsledky srovnat: s výzkumem na podobných krátkověkých bylinách, kde vegetativní regenerace byla zkoumána po mírném narušení herbivorem, nebo s výzkumem keříků na požářištích, kde oheň způsobil velmi silné poranění rostlin. Když jsme se odvolávali na herbivorní studie, naše experimentální narušení rostlin uřezáním stonku bylo pro recenzenty nepřirozeně kruté a požadovali důkazy, že k němu může dojít; když jsme se odvolávali na požářiště, vadila krátká doba selekčního tlaku člověkem vyvolaným narušením, vždyť na oheň se rostliny adaptují už miliony let! Nic z toho badatele samozřejmě nesmí odradit, i když to někdy znamená, že musíte ten svůj studovaný fenomén napřed uvést do širších souvislostí pomocí nějakých dalších (a dalších) studií.

Od obecného kontextu, kde definujete své výzkumné teritorium (regenerace rostlin po herbivorii) se váš úvod tematicky zužuje (vzpomeňte si na přesýpací hodiny) k vymezení niky uvnitř výzkumného teritoria. V našem případě kořenoodnožujících druhů, by tou nikou bylo srovnání fitness narušených a nenarušených rostlin, v závislosti na míře narušení (kolik stonku zvíře ukouslo). A nakonec je třeba vyplnit niku tím, že specifikujeme náš konkrétní problém (herbivorie je velmi silná, takže rostlina přišla o všechny stonky) a položíme si otázku (je rostlina po takovém silném narušení schopna regenerovat a vyprodukovat semena, aby se vlastnost přenesla do další generace?) nebo zformulujeme hypotézu.

V některých oborech je zvykem, si rovnou na konci úvodu na otázku odpovědět nebo prozradit, zda byla hypotéza potvrzena či zamítnuta. Vědecký článek není detektivka a výsledky není třeba skrývat, spíš naopak! V rostlinné ekologii jsem se však s takovým uspořádáním setkala jen vzácně.

Neodolola jsem a použila v záhlaví obrázek recenzenta. I když jsme z práce recenzentů kolkrát nešťastní, nejsou to naši nepřátelé a zpravidla jsou to oni, kdo nás učí psát!

 

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s