Co jsi dělala včera večer?

Stejnou otázku mi pravidelně pokládala moje angličtinářka, u které jsem si platívala kondiční hodiny angličtiny, před odjezdem na konferenci nebo před příjezdem zahraničního hosta. Vím, že jí zas tak nezáleželo na tom, co skutečně dělám, brala to jako dobrý začátek konverzace. Mě to však vždy zarazilo. (No co bych dělala: vaření večeře, kontroly úkolů, mytí prdelek a zubů, čtení pohádky a spát. A o tom mám konverzovat?)

Teď, když děti povyrostly, mám večerní program trochu jiný, ale stejně to málokdy stojí za společenskou konverzaci. Ale jsou výjimky, jako třeba ve čtvrtek minulý týden jsem byla podívat* na Pecha Kucha Night v Českých Budějovicích. Bylo to už po sedmé, kdy si organizátoři pozvali 10 zajímavých lidí, kteří měli pohovořit o svém projektu nebo o sobě a měli na to 20 obrázků a každý z těch obrázků mohli komentovat po 20 vteřin. Celkem tak na jednoho řečníka připadlo 6 minut a 40 vteřin; to je pro posluchače moc fajn, protože nemožný řečník se dá po tak dlouhou dobu vydržet a dobrý řečník řekne něco zajímavého.

Pecha Kucha Night jako nápad vznikl v Japonsku v únoru 2003 a vymysleli ho dva architekti, aby oživili klub mladých designérů a podpořili výměnu názorů a prezentaci zajímavých projektů. Od té doby se akce rozšířila do stovek měst po celém světě (a taky spoustu v Česku) a prezentuje i na jiná témata než je výtvarné umění. V Českých Budějovicích, v objektu bývalé slévárny, se hovořilo o 1000 věcech, které někoho serou, o včelaření ve městě, o tom, jaké to je být transsexuálem, o židovství, cestování po světě, malování na krajinu, psaní knih o historii ČB, o domě, který je ostrovem, o plýtvání potravinami** a o tom, jaké to je převléci mužné tělo do růžového trikotu s ohonem a hrát si na koníka. No, přiznám se, že některá ta témata se mohou na první pohled zdát trochu bizarní, ale 6 minut 40 vteřin zase není tolik času.

Zajímavé bylo, jak přednášející skloubili prezentaci své osoby s presentací myšlenky, nápadu o který se chtěli podělit. Z vědeckých konferencí jsem zvyklá na to, že osoba zůstává za těmi myšlenkami více skryta, tady někdy na myšlenky ani nedošlo. Diváků přišla spousta, v přestávkách zněla do staré slévárny hudba, prodávalo se veganské občerstvení a diskutovalo se. Vše se protáhlo dlouho do noci (na moje poměry) a bylo to takové zvláštním způsobem snobské. Ale co, myslím, že příště vyrazím zase…

Linoryt v záhlaví ukazuje rostlinu jako továrnu a využívá toho, že i továrna i rostlina se v angličtině řeknou PLANT.

*Byla jsem pozvána jedním se svých dětí. Takto se nám odměňují za mytí prdelek!

**Téma mého potomka. Mimochodem nejlepší prezentace, ale samozřejmě, že asi nejsem úplně objektivní.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s