Indiáni

V postu Trávníky odváté větrem I se zmiňuji o tom, že americké prérie zažily řadu katastrofických změn, na jejichž počátku bylo vyhnání Indiánů. Tady bych se k tomu chtěla vrátit po přečtení klasické knihy „Pohřběte mé srdce u Wounded Knee“. Koupila jsem si ji při malém výletu, který jsme si s kolegy udělali během letošní terénní práce v prériích. Měli jsme volné odpoledne a potřebovali jsme si odpočinout od stříhání kytek na kousky. Od Miles City, kde jsme tou dobou pracovali, byla nejbližší doporučovaná turistická atrakce bojiště u řeky Little Big Horn. Je to vlastně hřbitov na místě bitvy, kde unie několika indiánských kmenů vedená Siuxy zvítězila nad generálem Custerem (celou cestu jsem si v duchu zpívala: „kmen Siuxů je statečný a dobře svůj kraj zná, proč Custer neposlouchal ta slova varovná?“, Dějepis by se mohl učit v písničkách…). Kromě pomníku padlým vojákům Custerovy 7. kavalerie je zde také novodobý hřbitov padlých amerických vojáků z různých válek, hřbitov veteránů a památník padlých indiánů této bitvy. Ten byl dokončen až v roce 2013 (138 let po bitvě) a připomíná, že Indiáni s Custerem (Dlouhým Vlasem) několik let před dotčenou bitvou vykouřili dýmku míru…

Na zpáteční cestě jsem si už nezpívala, ale četla jsem si knihu Dee Browna, kterou jsem si koupila v obchodě se suvenýry. Dočíst celou knihu mi trvalo poměrně dlouho, protože jsem nebyla schopná přečíst více než jednu kapitolu za den, neměla jsem na to žaludek. Samozřejmě, že některé popisované příběhy z historie Indiánů mezi roky 1865 a 1890 jsem znala z filmů a o osidlování Divokého Západu jsem si nedělala žádné iluze, přesto to bylo hodně smutné čtení. Stále dokola se opakoval příběh: byla uzavřena smlouva, že Indiáni budou obývat jen nějaké omezené území, které se další smlouvou stalo menší, potom se přesunulo na nějakou bezcennou část jejich původního teritoria a nakonec bylo někde úplně jinde, na půdě a v klimatu, kde už nebylo vůbec nic, proč byste tam chtěli žít. Ta předstíraná právnost celého procesu na tom byla nejsmutnější, ale to, že současně probíhala negativní kampaň popisující Indiány, jako strůjce kdejaké špatnosti, nám bělochům taky neslouží ke cti. Navíc Indiáni zahnaní na malé území, kde se nemohli uživit, nebyli obvykle dostatečně zásobováni potravinami a často byli, z nějakých malicherných důvodů, po stovkách stříleni. Plná práva amerického občanství jim byla přiznána teprve v roce 1924 (The Snyder Act), například právo cestovat a právo volit.

Kniha poprvé vyšla v roce 1970 a Dee Brown, knihovník na University of Illinois, ji sepsal na základě dobových dokumentů, zápisů z jednání s Indiány a z novinových článků, a způsobil jejím vydáním senzaci. Podle knihy byl natočen stejnojmenný film, kde se však zpracovává jen osud kmene Siuxů. Kniha je nicméně i o dalších kmenech, o jejichž budoucnosti se mezi roky 1865 až 1890 rozhodovalo.  Po přečtení knihy pro mne mají místa jako Miles City (Miles byl velmi aktivní důstojník ve válkách s indiány a byl přezdíván Bear Coat), Fort Kheog (Kheog byl důstojník, který zahynul u Little Big Hornu) nebo Fort Hays (zde bydlel samotný Dlouhý Vlas), kterými jsme při našich terénních odběrech projížděli, zcela jiný význam.

Jak vyhnání Indiánů ovlivnilo prérie? Ze začátku hlavně fragmentací kdysi nekonečných trávníků cestami, osadami a později železnicí. Stáda bizonů se nemohla prohánět zcela volně. Dalším krokem bylo záměrné lovení bizonů, aby Indiáni přišli o zdroje potravy a aby půda mohla být využita pro pastvu krav, později také rozorána. Noví osadníci se také snažili zabránit požárům, ale o tom zase příště.

Obrázek v záhlaví je ilustrací Haškovy věty z Dobrého vojáka Švejka a dělala jsem ho někdy na začátku 80. let jako úkol v LŠU.

1 komentář: „Indiáni

  1. Pingback: Oheň – klimesovajitka

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s