V roce 1993 jsem nakreslila první kresby podzemních orgánů rostlin, abych dokumentovala to, co jsem na kytce po vykopání ze země viděla. Byl to takový náčrtek bez výtvarných ambicí, i když jsem si dříve s botanickou ilustrací pohrávala a vyzkoušela akvarel, tužku i pero. Do zveřejnění databáze klonálního růstu CLO-PLA 3 na internetu (2006) jsem kreseb vytvořila přes tisíc a později jsem ty zdařilejší publikovala v knize o architektuře bylin (2018). Když jsem v kreslení získala trochu zručnost, bylo mi jasné, že právě tohle bude moje oblíbená metoda, jak studovat a dokumentovat růst rostlin, a že bych vlastně mohla cestovat po světě s rýčem, tužkou a čtverečkovaným papírem a všechna chybějící data o klonalitě rostlin získat, zdokumentovat a později zanalyzovat.
Od nápadu k realizaci vedla dlouhá cesta, na které jsem napřed musela přesvědčit sama sebe, že to má smysl, potom přesvědčit sponzory, že to mají finančně podpořit, a nakonec kolegy, že mají jet se mnou, kopat a určovat, mýt a krájet. Kde jsme s tím kreslením kolem světa dnes? Zatím máme zářez v USA, Ekvádoru, Norsku, Itálii, Francii a Číně. Není to moc, ale pracujeme na tom, letos máme kolem 380 kreseb (o trochu méně druhů). Je tedy jasné, že světovou flóru do důchodu nestihnu. Jak z této šlamastiky je jasné, učit ostatní poznávat a dokumentovat, co rostliny pod zemí mají. Jednou z našich výukových akcí je kurz Go_belowground!, který se letos bude pořádat už po páté, třetí týden září v penzionu Kamínek u Nových Hradů. Účastníci z celého světa jsou již přihlášení a my přemýšlíme nad detaily, jak kurz udělat co nejlepší a zveme ty nejlepší výzkumníky podzemní ekologie rostlin abychom mohli inspirovat novou generaci ekologů. Jestli jste to letos nestihli, můžete se příhlásit třeba příští rok.
klimesovajitka 